Jen díky

spojení všech kouzel čarodějových se
schopnostmi všech kněží se podařilo udržet malého Medivha.
Jak ho drželi, křičel nekřesťanskou bolestí, neboť jím
procházela podivná energie. Míjely hodiny, ba dny, čas se
jakoby zastavil, neboť kvílení neustávalo, ba rostlo. Pak
v okamžiku, jako když sfouknete svíčku, oba - otec i syn
- padli k zemi. Čaroděj ležel mrtev, zbaven vší životní
energie, a Medivh upadl do hlubokého spánku. Srdce mu sotva
tlouklo, jen lehoučké závany dechu překročily jeho rty. Po
dlouhém uvažování se Král a Mniši z Nortshire domluvili, že
Medivh bude pro bezpečí svoje i celé říše umístěn na
Opatství.