A teď změňme pár věcí. Místo prázdné desky s v podstatě rovnou cestou si představ bludiště. Stojíš na začátku a víš, že někde je tady východ, ale nevíš kde.
Místo pastí a žebříků tady jsou tajné dveře a skryté průchody. Neházej kostkou, o kolik polí můžeš postoupit. Můžeš se pohybovat jak chceš. Jdi op chodbě k nejbližší křižovatce. Můžeš se otočit doprava, doleva, jít dopředu nebo se vrátit. A nebo se můžeš podívat po tajných dveřích. Jestli nějaké najdeš, dostaneš se do jiné chodby. Ta chodba tě může zavést k východu, anebo se můžeš dostat do slepé uličky. Jediný způsob, jak zjistit, co tam je, je vejít tam a podívat se sám. Pochopitelně, po čase najdeš východ. Aby byla hra zajímavější, dejme do bludiště nějaké další věci. Nepříjemné věci. Věci jako úpíří netopýry, hobgobliny a zombie a skřety. Samozřejmě, dáme ti meč a štít, ať se můžeš bránit, jestli nějakou takovou věc potkáš. Víš, jak se mává mečem, ne?
A s tebou jsou v bludišti další hráči, taky mají meče a štíty. Jak bude takový hráč reagovat, až se potkáte? Může na tebe zaútočit, anebo se můžete spojit. On i takový velký skřet si dvakrát rozmyslí, než zaútočí na dva válečníky s pevnými štíty a ostrými meči.