Učení se a kouzlení kouzel vyžaduje dlouhé studium, trpělivost a výzkum. Jakmile začne kouzelník život dobrodruha, je za svou další výuku zodpovědný sám, už nemá učitele, který by se mu koukal přes rameno a říkal mu, jaké kouzlo se má naučit příště. Tahle volnost ale není zadarmo. Znamená to, že kouzelník si musí najít vlastní zdroj magické znalosti: knihovny, gildy nebo nalezené knihy a svitky.
Kdykoli kouzelník objeví formuli pro kouzlo, které nezná, může se pokusit naučit se ho. Hráč si hodí procentní kostkou. Pokud je výsledek rovný nebo menší než jeho procentní šance naučit se nové kouzlo (viz Tabulka 4), postava kouzlo pochopí a naučí se ho kouzlit. Může si kouzlo zapsat do své magické knihy (pokud už se nenaučila maximální počet kouzel, které má pro tuto úroveň povolenou). Pokud je hod vyšší než šance naučení se kouzla, kouzlo nepochopil. Jakmile se kouzlo naučí, už na něj nemůže zapomenout, zůstává navždy součástí jeho repertoáru. Takže postava se nemůže rozhodnout, že na nějaké kouzlo “zapomene”, aby si uvolnila místo pro další kouzlo.
Kouzelníkova magická kniha může být jedna kniha, souprava knih, hromada svitků nebo cokoli jiného, co ti povolí PJ. Kniha kouzel je kouzelníkův diář, laboratorní denník, encyklopedie, která obsahuje vše, co postava zná. Je to pochopitelně jeho nejcennější vlastnictví, bez ní je ztracený.