Zvuky

Připravíme lístečky se jmény zvířátek, tak aby jich bylo stejně jako hráčů a každé zvíře tam bylo dvakrát. Po té se zhasne a každý hráč začne vydávat zvuk typický pro jeho zvíře a snaží se najít toho druhýho.
Doporučuji zařadit nějaká prémiová zvířata jako: ryba, Rumcajs s Mankou, letadlo...
Je u toho fakt skvělý kravál.

Neplést s předchozí hrou!

Toto je úplně něco jiného (akčního). U této hry je důležitá tma. Nejlepší je hrát v území, kde se dá běhat, ale zíroveň tam jsou místa na schování. Jeden hráč je na začátku upír, ostatní jsou lidi. Na konci jsou všichni upíři. Mezi tím se hraje. Nejdříve se lidé rozmístí po území. Potom upír vyrazí. Koho se dotkne ten zařve a je z něho taky upír. Když se upír hejbe, musí vydávat zvuk (buď mlaská nebo tleská). Doporučuju dát na začátku schopného upíra, protože to může být celkem složité někoho chytit.

Na konec

se buď políbí nebo jeden z nich toho druhého propíchne (symbolicky). Pokud se políbí dva lidé, vymění si výše popsané lístečky. Pokud se políbí člověk a upír, tak je člověk nakažen a stává se upírem. Pokud se políbí dva upíři tak jenom ztrácí čas. Pokud člověk propíchne upíra, tak je upír mrtev. Pokud propíchne člověk člověka, tak je propíchnutý mrtev a vrah jde dobrovolně do doživotního vězení. Upíři píchat nesmí.
Úkolem člověků je nasbírat co nejvíc lístečků, úkolem upírů je nakazit co nejvíce lidí.
Tma zde není nezbytně nutná, ale je to stylovější (ideální je šero a mlha).

Ples upírů

Před začátkem hry si každý připravý alespoň 5 lístečků s textem typu "Bylo to úžasné", "Jsi ohromující" apod. a dubový kůl (stačí symbolický). Poté každému dáme kartu - kdo dostane červenou je člověk, kdo černou je upír (upírů by mělo být podstatně méně než lidí). Poté začíná vlastní hra. Všichni se nezávazně baví a kdokoli může vyzvat osobu druhého pohlaví, aby si vyšli na procházku. Pokud vyzývaný souhlasí, pak se dostaví k baru, kde jim barman načepuje něco k pití (třeba táborový čhaj) a dá jim drobné občerstvení (piškoty, lipa apod.). Pak se dvojice odebere na procházku po okolí a přitom si nezávazně povídají (např. o počasí, o hvězdách ,...) a přitom se snaží zjistit zda ten druhý náhodou není upír (pozn. upíři nenávidí česnek a jsou klaustrofobičtí atd.).

Výsadek

Hráčům zavážeme oči a poté je klikatě odvedeme rozumně daleko od místa ubytování. Poté jim řekneme, že za dvě minuty si můžou sundat šátek a vyrazit zpět, a rychle utečeme z dohledu. Kdo se vrátí nejdřív, vyhrává. Při drsnější verzi odvážíme hráče autem. Při této verzi trvá hra 2-8 hodin.

Majáky

Tato hra vzniká spojením her Maják (viz. výše) a Krvavý prst (viz. výše). Do území rozmístíme zapálené svíčky. Vedoucí tvoří majáky - mají baterku a pomalu se otáčí. Úkolem hráčů je pozhasínat svíčky. Pokud jsou viděni některým z majáků musí se vrátit na startovní místo. Za každou zfouknutou svíčku má hráč bod.

Svíčkový fotbal

Každý hráč dostane 1 svíčku, hraje se po družstvech. Úkolem je projít se zapálenou svíčkou soupeřovou brankou. Pokud je hráči sfouknuta svíčka, nesmí ostatní nijak omezovat ni ohrožovat a vrací se zpět ke své domovské svíčce (ta je kousek za vlastní brankou), zde si zapálí svíčku a může jít znovu. Hráči si nesmějí navzájem zapalovat svíčky.
Rozhodčí: V každé brance sedí jeden rozhodčí, který kontroluje zapalování svíček a počítá obdržené góly. Ostatní rozhodčí pobíhají po poli a kontrolují zfoukávání apod.

Pokud počet interakujících svíček

již není přirozený, dochází k neslavnostnímu ukončení hry, nastává substituce krvavého prstu, návrat hráčů na startovní pozici a nová pařba. Opakujeme přiměřeněmockrát. Vyhrává hráč jehož počet bodů tvoří globální maximum na množině počtu bodů daných hráčů.
Během hry by hráči neměli dávat průchod svým emocím a nadávat krvavému prstu, že švidluje a uvolňuje moc fotonů, ačkoli je to většinou pravda.
Pokud počet hráčů značně převyšuje schopnosti krvavého prsta, můžeme mu dodat pomocníky.
Pokud počet hráčů značně nedosahuje schopností krvavého prsta, necháme hráče jeho schopnosti uměle snížit.

Poté co subjekt projde databázi hráčů a identifikuje ty, o kterých právě nabyl ony podrobnější informace, vydá patřičný pokyn svému hlasovému ústrojí čímž hráčům oznámí, že byli identifikováni a daní hráči se musí vrátit na pozici S, načež mohou vyrazit znovu. Pokud k identifikaci nedojde, hlasové orgány zůstávají v klidu. Pakliže se podaří některému hráči přerušit patřičné interakce mezi svíčkou a okolním kyslíkem, aniž by byl předešle indentifikován, může tento hráč inkrementovat počet svých bodů.

Krvavý prst

V prostoru zvolíme 3 body tvořící rovnostraný trojúhelník (doporučená geometrie: euklidovská) a do těchto bodů umístíme 3 svíčky a zahájíme vhodnou reakci (anihilace se nedoporučuje) mezi knotem, voskem a okolním kyslíkem. Do daného trojúhelníku umístíme subjekt K, nazývaný "krvavý prst", reprezentovaný vedoucím s vhodným zdrojem fotonů a prstem položeným přes sklíčko, takže zdroj nezáří a prst vypadá krvavě. Hráči startují ze startovního místa S a jejich úkolem je zhatit reakci svíčky a kyslíku. Subjekt S může občas (když zaznamená zvýšený výskyt akustických vln) prst na daný časový interval t oddělat, čímž uvolní dráhu příslušným fotonům, díky nimž pak může prostřednictvým zrakového orgánu nabýt podrobnějších informací o rozmístění hráčů v daném sektoru hrací plochy.

Sněhurka a 7 trpaslíků

Tato hra je vlastně malou autogramiádou. Úkolem je získat co nejvíce podpisů čarodějnice. Čarodějnice se Vám však podepíše pouze pokud jí odevzdáte podpis Sněhurky a Sněhurka se Vám podepíše pouze po odevzdání podpisů všech sedmi trpaslíků. Trpaslíci se většinou podpisují za poprosení, někteří však občas mají divné požadavky (chcou, aby jste jim zazpívali, namalovali domeček, skákali na jedné noze a podobně, trpaslíci jsou prostě divní a hlavně ty potvory vlezou všude). Navíc se všichni výše zmiňovaní pohybují chaoticky po tmavém lese (asi zabloudili) a jediným vodítkem jsou svíčky, případně lucerničky. Hráči světla nemají.

Člověče napij se

Hra Člověče napij se je založena na pravidlech hry člověče nezlob se.
- Tudíž počet polí o které se posouvá postavička je určován hodem hrací kostky.
- Pokud je hráči vyhozena (zabita) figurka je nucen vypít její obsah.
- Po padnutí 6 hráč hraje znovu a počet bodu obou hodů je posléze realizován samostatně. To znamená
že pokud při postoupení prvních šesti bodů vstoupí postavička na pole které je obsazeno, hráč vyhodí
oběť a poté realizuje další postup dle následujícího hodu. (pokud hráč vstoupí při prvním kroku na
políčko s kartičkou splní nařízení kartičky a pokud je to možné pokračuje bez postupu zpět)
- Pokud hráč vstoupí na políčko „karta“ splní jeho úkol a postoupí o tři pole zpět.
- Cílem hry je co nejdříve projít všemi 4 figurami hrací pole a naskládat je do domečku. Na zaparkování
dodomečku nelze využívat 6.

Posílání smetáku

Opět dvě družstva proti sobě. Na začátku stojí za sebou a první drží smeták. Po startu první hráč pošle smeták mezi nohama hráčů, poslední ho vytáhne a přeběhne s ním dopředu a znova ho pošle. Družstvo, které se prorotuje celé jako první vyhrává.


Provlíkání provázku
Buď dvě družstva proti sobě nebo na čas. Každé družstvo má provázek s něčím těžším na konci (třeba klíčem). Úkolem je navléct celé družstvo na provázek, tak aby každý byl navlečen dostatečným kusem oblečení (tj. rukáv, nohavice apod.).

Cesta po kamenech

Ke hře potřebujeme kromě prken také kamenitý terén nebo něco čím kameny nahradíme. Pokud je kamenů naopak příliš mnoho, tak nějakým způsobem vyznačíme povolené kameny. Úkolem hráčů je překonat vzdálenost mezi dvěma body bez dotyku země s využitím prken, kamenů (s kameny se nesmí hýbat) a stromů. Za dotyky počítáme trestné body. Hra je komplikovanější při větším počtu hráčů, protože se musí vyhýbat na malém prostoru.
Tato hra vyžaduje dobrou spolupráci a při její absenci dochází k pěkným rozepřím mezi hráči díky čemuž se organizátor skvěle baví (aspoň u nás to tak fungovalo).

Lyžování

Prkna, která představují lyže opatříme vázáním - provázkem na zastrčení boty a hůlkami - provázky, přivázané k lyži, které se dají chytit do rukou. Na lyžích jede zaráz celé družstvo a musí ujet zadanou trať. Hlavní problém je v tom, že je potřeba, aby zvedli všichni zaráz stejnou nohu (je to větší problém než se zdá - družstva se u toho většinou krásně pohádají). Dalším problémem je pak zatáčení.